BEGONIE - "Kysaly"
Jsou v současnosti spolu s muškáty bezesporu nejpopulárnější balkónovou a truhlíkovou květinou. Mohou si je tedy dovolit i ti, kteří nevlastní zahrádky a dokonce i ti, kteří nemají balkóny. Dají se poměrně snadno pěstovat v mísách, květináčích a různých nádobách. Mladé rostliny nebo hlízy sázíme v dubnu a květnu do hrnků, truhlíků či do volné půdy. Hlízy necháme před výsadbou narašit někde v teplém prostředí na vlhké vatě, hadru apod. Sázíme tak, aby hlíza byla těsně pod povrchem zeminy, později můžeme trochu zeminy přidat. Také dbáme na to, aby byla možnost přistínění, chráníme je také proti pozdním mrazíkům. Begónie vyžadují dobrou drenáž. V době vegetace je pravidelně přihnojujeme buď tekutými hnojivy, nebo např. Cereritem. Zalévání je jeden z nejdůležitějších faktorů pro úspěšné pěstování. Nejběžnější chybou je přelévání a naopak. Begónie je královnou stinných a polostinných míst, což jasně vystihuje její nároky na stanoviště. Všeobecně platí, že čím užší má list, tím více přímého slunečního svitu snese. Co begónie nesnáší je přímý sluneční úpal, v přílišném stínu dochází k příliš bujnému růstu listu a slabému nebo žádnému kvetení. Tedy platí: čím více slunečního světla získá begónie bez popálení, tím větší a bohatší budou její květy. Chorobami a škůdci trpí begónie poměrně málo. Padlí je nejrozšířenější chorobou, ale i zde platí, že lepší je prevence nežli léčení. Další chorobou někdy bývá bakteriová hniloba nebo botritida. Osvědčenými přípravky proti těmto chorobám jsou např. Discus, Topas, Kuprikol nebo Rovral. Naše zkušenosti ukazují, že ohroženy jsou zejména begónie ve sklenících a pařnících s nedostatečným větráním. Begónie umístěné venku není nutné prakticky po celou dobu vegetace chemicky ošetřovat. Posíláme hlízy velikosti 4/5 a 5/6, které budou již mírně narašené.
-
BEGONIE podle druhů
-
Kaskádovité begónie
-
Velkokvěté begónie
-
Převislé, přepadavé begónie
-
Vícekvěté begónie
-
Třepenité begónie
-
Stálekvetoucí begónie
-
BEGONIE ve směsi barev
