Objednávky vyřizujeme od 15. února 2024 s ohledem na počasí a dostupností objednaných položek. Objednávky nerozdělujeme, expedujeme je celé najednou.

Pěstování mečíků

   „Gladioly – česky mečíky“ – jsou krásnou hlíznatou rostlinou, vykvétající uprostřed léta a začátkem podzimu. Používají se převážně k řezu květů, proto největší efekt vytvoří v interiéru ve vázách.

 

NÁVOD NA PĚSTOVÁNÍ A USKLADNĚNÍ GLADIOL 

Nároky na půdu a stanoviště

   Mečíky mají rády slunné stanoviště, v polostínu nebo ve stínu není vhodné je pěstovat. Ideální je záhon s propustnější polotěžkou půdou. V těžkých jílovitých půdách lze gladioly také vypěstovat za předpokladu větší náročnosti na kypření a opatrnější zálivku. V těžké půdě bez provzdušnění mohou mečíky více trpět houbovými nemocemi – je tedy potřeba počítat s možností ztrát.

   Vyzkoušená možnost omezení ztrát je sázet hlízy do písčitého základu v řádku, můžeme též zapravit rašelinu, nepřehnojujeme dusíkem a preventivně aplikujeme chemickou ochranu, bez které se téměř při žádném pěstování rostlin a plodin dnes neobejdeme.

   Základní hnojení před plánovanou výsadbou hlíz provedeme podle stavu zásob živin v našich půdních podmínkách. Na dobře zásobených pozemcích zapravíme před výsadbou kompost, v běžných půdách doplníme živiny pomocí přípravku CERERIT, které je nejběžněji používané hnojivo. Množství 3 až 5 dkg na m2 je vyzkoušené, neboť gladioly patří mezi rostliny náročné na živiny.

   Půdy s větším obsahem vápníku jsou v Česku spíše výjimkou, naopak převažují půdy s mírně kyselou reakcí, která gladiolům nikterak nevadí, stejně jako neutrální. Pokud máme půdu příliš kyselou, počítáme s tím a během sezóny doplníme vápník rostlinám. Například v době největšího růstu – přelom června a července – přihnojíme ledkem s vápencem v doporučených dávkách uvedených na obalu hnojiva.

 

Výsadba hlíz a jejich příprava

   Hlízy gladiol sázíme nejlépe v řádcích alespoň 30 cm od sebe a v řádku 10–15 cm jednotlivě, podle velikosti sázených hlíz. Hloubka výsadby hlíz od průměru 2,5 do 4 cm je 10 – 13 cm. Větší hlízy sázíme do hloubky 15 cm, aby se nám vzrostlé rostliny později v létě nevyvracely. Kdo sází menší sadbové hlízky, zmenší hloubku výsadby na polovinu, u malých dceřiných hlízek (brutů) volíme do 4 cm, neboť malá sadba si svými kořínky zreguluje hloubku sama.

   Termín výsadby se liší podle místních klimatických podmínek, a proto přesný datum nelze uvádět. Ideálním vodítkem pro dobu výsadby hlíz je nakvétání jabloní. V zásadě ale platí, že příliš časná výsadba není ideální z důvodů nízké teploty půdy. Do 20. dubna by se mečíky sázet neměly – neporostou rychleji a vykvetou během července, kdy je převaha jiných letních květin. Hlízy sázené během měsíce května vykvétají v průběhu srpna a začátkem září, kdy už je po dovolené a můžeme si květů více užívat. Většina nabízených odrůd kvetou 90–110 dnů od zasazení, a tak si můžeme dobu kvetení celkem dobře naplánovat. Pokud si zakoupíme z katalogu odrůdu označenou jako pozdní, je kvetení pravděpodobné během září, kdy už jsou květy gladiol vzácnější.      

   Po dodání hlíz hned balíček rozbalíme a zkontrolujeme. Pokud se stane, že se poškodí nebo ulomí rašící pupen, není to tragédie, protože větší hlízy mají tzv. spící záložní pupeny. Sice bude hlíza rašit o pár dní později, ale rostlina bude zdravě růst. Po rozbalení pokládáme pupeny nahoru do doby výsadby – na spodku hlízy uvidíme rašící kořenový věneček. Pupeny a kořínky signalizují, že je hlíza v pořádku a je schopna normálně růst po zasazení.

   Osvědčuje se cibule před sázením namořit. Můžete použít některé z těchto přípravků: Captan 50 WP, Merpan 50 WP, Merpan 80 WG, Rovral Aquaflo, Spartakus nebo Sportak HF. Doba moření a aplikační dávka jsou uvedené na etiketě přípravku.

   Po výsadbě povrch záhonu utužíme a dostatečně zalijeme. Vyrašení můžeme očekávat za 7 až 20 dnů podle vývoje počasí a teploty půdy. Všeobecně se uvádí, že hlízy raší nejlépe při teplotách půdy 15° až 20° C. Je proto vhodné při extrémně vysokých jarních teplotách povrch záhonu proti velkému polednímu přehřívání ochladit zálivkou.

 

Růstové období a chemická ochrana

   Po vyrašení hlíz záhon opatrně mělce nakypříme. Záhon udržujeme čistý bez plevelů a podle potřeby kypříme, zvláště po zálivce či po dešti. Půda bez plevelů a půdního škraloupu je základ úspěšného pěstování všech rostlin, u hlíznatých zvláště. Mečíky zaléváme méně často, ale důkladněji – přebytek vláhy spíše může uškodit. V podstatě jsou tři období s většími nároky na vodu. Prvním je období těsně po výsadbě do vyrašení většiny sadbových hlíz. Druhé období nastává přibližně na přelomu června a července, kdy je vhodné doplnit zároveň dusík, protože začíná růst nová hlíza. Třetím důležitým obdobím je tvorba klasů na rostlinách, kdy nedostatek vláhy způsobuje křivení stonku. Klas za vyšších denních teplot začátkem srpna vydává veškerou vláhu do klasu a stonek se bez zálivky ohýbá nad listy rostliny. V nočních hodinách se snaží vodu kořeny dodat a po napřímení poměrně těžkého klasu stonek vytvoří „kolínkovitý“ ohyb, který signalizuje málo vody. Vzápětí se brzy začnou tvořit a otvírat krásné květy, pro které je voda rovněž důležitá, aby rozkvétalo na klase více květů naráz a klas se stal parádním.

   Během vegetace nelze opomenout ani preventivní chemickou ochranu hlavně proti houbovým chorobám, kterými gladioly za nepříznivých povětrnostních podmínek a pěstitelských chyb mohou trpět. Nejrozšířenější houbová nemoc je z rodu Botrytis, kterou známe v zahradě hlavně z jahod. Projevuje se častěji koncem vegetace, kdy z napadených listů se nakazí celá rostlina a přes stonek vytváří středovou hnilobu hlíz, které většinou uhnijí.

   Další zhoubnou nemocí, která se objevuje v teplejších létech, je z rodu Fusarium, která na rozdíl od předešlé na listech není příliš patrná. Napadá z reziduí obsažených v půdě hlízy, které ničí hlavně při skladování. Méně podstatnou je houba latinským jménem Sclerotinia, která je patrná na sklizených hlízách hnědými tečkami, které nejsou při menším napadení zhoubné. Při větším napadení hlízy ztvrdnou a zkorkovatějí – pro další výsadbu jsou nepoužitelné.

   Nejméně závažnou houbovou nemocí je bakteriální hniloba, která není zhoubná. Při čištění hlíz můžeme pozorovat lesklé kruhové skvrny, které jsou vpadlé pod povrch postižené hlízy a jsou tzv. zapouzdřené, takže se mohou opatrně špičkou nože před výsadbou vyrýpnout.

   Dále je potřeba se zmínit o několika závažnějších druzích savého a žravého hmyzu, které rostliny a květy gladiol napadají. Musíme bojovat hlavně se savými škůdci, kteří mohou přenášet virová onemocnění, což je problémem všech rostlin gladioly nevyjímaje. Jedná se zejména o třásněnky, které napadají květní poupata a také škodí na skladovaných hlízách. V zahradách dokáže škodit také na fazolích, hrachu a na skladované cibuli (zvláště červené) a česneku. Proto je důvod ošetřovat rostliny v zahradě, aby nedošlo k velkému přemnožení těchto škůdců. Rozhodně je vhodné, pokud ošetřujete ostatní rostliny v zahradě, nezapomenout na gladioly.

   Je třeba uvést, že s chemickými přípravky nelze experimentovat a vždy je nutné dodržovat návod na obalu. Pokud si nejste jistí aplikací, můžete se poradit v poradnách na výstavách. Doslova „studnicí vědomostí“ je časopis Zahrádkář, kde se pravidelně dočtete mnohé cenné rady.

   Doporučujeme používat tyto povolené houbomorné přípravky: CONOPLUS a GLIOREX. Proti savým a žravým škůdcům používáme tento přípravek VERTIMEC EC.

   Dále doporučujeme do připravovaných postřiků vmíchat hnojivo na list například osvědčený a dostupný KRISTALON nebo WUXAL Super. Chceme ještě doplnit zásadu nestříkat do rozkvétajících květů a aplikovat přípravky za vhodného počasí.

 

 

ŘEZ KVĚTŮ

   Vykvetou-li nám první květy, hned první den je řežeme do vázy, kde při výměně vody, obden, nám vykvetou do posledního poupěte a budeme se těšit z krásy déle. Při ponechání klasů na rostlinách riskujeme kromě vysílení hlíz, také vyvrácení celých rostlin, protože při silnějším větru je těžiště klasů vysoko. Při řezu květin se řídíme zásadou ponechání alespoň čtyř listů rostlině pro ukončení vegetace do sklizně hlíz. Nejlépe se řežou klasy přes den, ráno jsou rostliny moc křehké a může dojít k ulomení rozkvetlých květů z klasu.

 

SKLIZEŇ A USKLADNĚNÍ HLÍZ

   Hlízy sklízíme začátkem října. Rostliny v řádku podryjeme a rukou vyjmeme na pevnější krabičku, odstraníme těsně nad hlízou listy, nejlépe ulomením a podle stavu půdy se rozhodneme, zda hlízu opereme na sítku vodou nebo jen očistíme od zbytku země nasucho. Po sklizni musí následovat týž den sušení sklizených hlíz. Hlízy obsahují asi 90 % vody a mohlo by dojít k plesnivění slupek a povrchu hlíz. Hlízy sušíme při pokojové teplotě asi 3 týdny za občasného větrání. Po ukončení sušení očistíme hlízy, i malé hlízky, od zbytků starých hlíz na spodku nové hlízy, a i od kořenů. Zároveň odstraníme vrchní slupku, která je nejhrubší, tenké slupky na hlízách ponecháme do jara.

   Po těchto úkonech hlízy uskladníme na suchém, nepříliš teplém místě. Vhodná teplota je v rozmezí 5 °C – 10 °C. Během skladování hlízy občas zkontrolujeme, zda neplesniví, aby se nenakazily ostatní hlízy. Při vyšších teplotách ve skladě hlízy sesychají a předčasně raší, nízké teploty naopak podporují vlhkost a tím rozšíření houbových chorob. Při teplotě O °C a nižších hlízy zmrznou.

   Na podmínkách skladování závisí, kolik sadby uchováme do jarní výsadby. Počátkem března rozložíme hlízy klíčky nahoru, abychom je připravili naklíčením na výsadbu.

 

Vysvětlivky k textu:

   Pro lepší orientaci v katalogu jsme převzali systém od uznávané mezinárodní gladiolové organizace v USA, NAGC (North American Gladiolus Council). Systém zápisu pomáhá jednoduše zapisovat základní údaje o každé odrůdě. U nás se tento systém používá v odborné literatuře i v seznamech ostatních množitelů, proto jistě nebude ke škodě zkratky objasnit. V katalogu je po názvu odrůdy uvedeno jméno šlechtitele a rok introdukce (uvedení na trh).

   Dále je trojčíslí, ve kterém první číslo udává velikost květu. Další dvě čísla udávají barevný kód – základní barvu květů. Jestliže je na konci trojčíslí liché číslo, značí to, že odrůda má výraznou skvrnu, oko, jazyk, lemování nebo jiný znak, odlišný od základní barvy.

   V pořadí další jedno nebo dvě písmena vyjadřují ranost odrůdy, to je čas potřebný od zasazení do doby kvetení, myslí se tím velké hlízy.